Aha moment I.

SHARING IS CARING

Vždycky jsem si myslela, že tahle myšlenka se týká toho, že se s někým dělíš o to svoje. Svoje jídlo, věci, majetek.

Dneska mi ale došlo, že pro mě největší caring v pravým slova smyslu je v úplně jiným sdílení.

Sdílení času, slov, myšlenek, starostí, jizev a bolestí.

A tohle sdílení vede ke zranitelnosti. A ta vede k propojení. Ale né každý je tak odvážný, aby tyhle věci sdílel.

Být zranitelný totiž neznamená být slabý. Právě naopak. Být zranitelný a otevřený chce hrozně moc odvahy. Protože druhému tak trochu vkládáme do ruky zbraň, kterou nás může zranit a zároveň důvěru, že to neudělá. Ale potřebujeme věřit i sobě, protože pokud ji použije, musíme vědět, že jsme dost silní na to, abychom to ustáli. 

K.

//

SHARING IS CARING

I always thought this idea was about sharing your things with someone. Your food, things, possessions.

But today I realized that for me the greatest caring in the true sense of the word is in a completely different way of sharing.

Sharing time, words, thoughts, worries, scars and pain.

And this sharing leads to vulnerability. And that leads to connection. But not everyone is brave enough to share these things.

Being vulnerable does not mean being weak. Exactly opposite. It takes an awful lot of courage to be vulnerable and open. Because we kind of put a weapon in the other's hand that can hurt us and at the same time trust that he won't. But we also need to believe in ourselves because if he uses it, we need to know that we are strong enough to withstand it.