Neztrať jiskru, která tě dělá tebou // Don’t lose that spark that makes you..You

Oblíbený reminder a tapeta, která na mě vyskakuje na telefonu už víc než rok. Protože když jsem si jí tam nastavovala, moc jsem si potřebovala tohle připomínat.

A možná je to jedna z nejdůležitějších věcí co si připomínat chci. Protože jestli se něčeho bojím, tak je to ztratit sama sebe. V někom jiném. Chtít se zalíbit a zavděčit tak, že už to nebudu já. A nejednou už se mi to povedlo a vždycky to pro mě nedopadlo dobře. Pocit, že mi někdo kousek mě vzal s vědomím toho, že já mu to dovolila.

Protože když se musím měnit a přizpůsobovat na hranu toho, že už to nejsem já, co mi zbyde když o toho člověka přijdu?

Nejhorší pocit je, když to ten člověk po Vás nechce a Vy to děláte z vlastní vůle. Pro pozornost, aby jste zapadli nebo pro lásku. 

Proto je tak důležitý vědět kdo jsem, bez ohledu na někoho jiného. Abych se v tom druhém neztratila. A uměla se postavit za to kdo jsem a umět najít sílu v sobě, když ji potřebuju. A taky vědět co si zasloužím. I když to občas znamená nechat jít věci, který chci, ale zraňují mě. I když to znamená, že někdy musím jít sama. Sama, ale s vědomím toho, že si stojím za sebou samou. Že jsem to já.

Dřív jsem se bála ukázat kdo jsem, protože jsem se bála, že mě takovou nebude mít nikdo rád. Ukázalo se, že ten kdo mě takovou rád nemá, mi za to obvykle nestojí. A že naopak když jsem to 100% já, nacházím k sobě ty správný lidi. A věřím tomu, že díky svojí jiskře a tomu jaká jsem, dokážu někomu pomoct rozsvítit tu jeho. A tak by to mělo být.

Takže opatruj svoji jiskru a pomáhej druhým najít a vidět tu jejich. 

K.

//

A favourite reminder and a wallpaper that has been popping up on my phone for over a year. Because when I was setting it up there, I really needed to remind myself of this.

And maybe this is one of the most important things I want to remember. Because if there's one thing I'm afraid of, it's losing myself. In someone else. Wanting to please and be liked in such a way that I won't be me anymore. I’ve been there, done that - more than once, and it has not always turned out well for me. The feeling that someone took a piece of me knowing that I let them.

Because if I have to change and adapt to the point of not being me anymore, what will I have left when I lose that person?

The worst feeling is when the person doesn't want you to do it and you do it of your own free will. For attention, to fit in or for love.

That's why it's so important to know who I am, regardless of anyone else. So that I don't get lost in the other one. And knew how to stand up for who I am and how to find strength in myself when I need it. And also know what I deserve. Even if it sometimes means letting go of things that I want, but it is hurting me. Even if it means that sometimes I have to go alone. Alone, but knowing that I stand by myself. 

I used to be afraid to show who I was because I was afraid that no one would like me like that. It turned out that the one who doesn't like me that much is usually not worth having in life in the first place. And on the contrary, when I am 100 % me, I find the right people for me. And I believe that thanks to my spark and the way I am, I can help someone light up their spark too. We all should do it.

So nurture your spark and help others find and see theirs.