Nikdy neříkej nikdy // Never say never
Nikdy neříkej nikdy. Zavíráš si tím dveře. A možná je nikdy moc nadhodnocený, podobně jako navždy. Nikdy (haha) totiž nevíš, kdy říkáš navždy naposled a nikdy ještě stokrát zopakuješ.
Vymazala jsem tuhle větu ze svého slovníku ve chvíli, kdy pro mě moje představy o tom, co bych měla nebo neměla, podle toho co jsem se naučila nebo někde slyšela a viděla u ostatních, přestali fungovat. Když mě totiž v momentu mýho rozhodování zastavil předsudek a přesvědčení, který už se mnou nekoresponduje, začala jsem přehodnocovat.
Ano, řekla jsem, že tohle už nikdy neudělám, ale to jsem nevěděla, jak se pak budu cítit. Řekla jsem, že už se nikdy nevrátím na stejný místo a jsem pořád tady. Řekla jsem, že nikdy nedávám druhý šance a pár lidí je dostalo. Řekla jsem, že už nikdy nechci mít zlomený srdce a přece to bolí.
Nikdy nás asi chrání před tím co si myslíme, že známe a už to nechceme zažít nebo nám je řečeno, že bysme neměli.
Nikdy ale zavírá dveře možnostem. Nikdy ta situace totiž nebude stejná. Místo a zkušenost z něj, budou jiné, stejně jako my v tu chvíli a dané okolnosti taky. Druhá šance nemusí být špatný nápad, pokud si umíme uvědomit svoje chyby a pracovat na nich. Zlomený srdce může bolet jinak a přece nás něco naučit. Všechny zdánlivě stejný situace totiž mají jiný základ. Mají předešlou zkušenost, z které si můžeme vzít mnohem víc než jen šrámy a traumata.
Nikdy je silná mantra, která nemusí platit navždy. Může nám prospívat určitý čas, ale je dobrý se čas od času zastavit a zjistit jestli nám slouží. Jestli nikdy jenom nepoužíváme jako náplast na něco co potřebuje zahojit nebo na něco co už čas sám zahojil. Stejně jako se vyvíjíme my, vyvíjí se naše názory a to je v pořádku. Někdy je důležitý se zastavit a přehodnotit i věci, který jsme možná (nikdy, haha) nevzali do úvahy nebo se s nima dobrovolně rozloučili.
K.
//
Never say never. You're closing the door on yourself. And maybe never is too overrated, like forever. Because you never (haha) know when you're saying forever for the last time, and you'll repeat never a hundred more times.
I deleted that phrase from my vocabulary the moment my ideas of what I should or shouldn't do, based on what I've learned, heard, or seen from others, stopped working for me. When I was stopped in my decision-making moment by a prejudice and belief that no longer corresponded with me, I began to re-evaluate.
Yes, I said I would never do that again, but I didn't know how I would feel afterward. I said I'd never go back to the same place and I'm still here. I said I never give second chances and a few people got them. I said I never want to be heartbroken again and yet it hurts.
Never probably protects us from what we think we know and no longer want to experience or are told we shouldn't.
But never closes the door to possibility. Because the situation will never be the same. The place and the experience of it, will be different, as will we at that moment and the circumstances too. Second chances don't have to be a bad idea if we can realize our mistakes and work on them. Heartbreak can hurt differently and still teach us something. All seemingly identical situations have a different basis. They have a previous experience from which we can learn much more than just scars and trauma.
