Co mě definuje? // What defines me?
Co mě definuje?
Spousta věcí. A ty věci se v čase mění, i když jádro zůstává. Když bych sama sebe definovala, určitě bych sahala po přídavných jménech, než po jménech podstatných. A určitě nebude jenom jedno.
Jaká jsem a jaká chci být než kdo jsem a co chci, aby ze mě bylo.
Nejsem totiž ani svoje povolání, ani titul před jménem ani role, kterou v určitých životních situacích a k různým lidem zaujímám. Nebo nejsem ani jedno a jsem všechno z toho, jestli si rozumíme. Určitě mě většina z toho nějakou měrou ovlivňuje, ale nedefinuje mě to jako osobnost.
Co mě definuje jako člověka jsou moje hodnoty, postoje a mindset. A taky to jak to co si myslím, říkám a dělám spolu koresponduje.
Jak moc jsem já, mnou, poznám podle svojí energie. Což vyžaduje zastavení se, odpočinek, vyslyšení svých potřeb a častá sebereflexe. A i tak je to někdy pěknej oříšek. Nedokážu asi popsat kdo jsem, ale zarušeně poznám, když sama sebou nejsem, když se necítím ve své kůži. Když dlouhodobě dávám víc než načerpávám a nebo svoji energii dávám špatným směrem, dovoluji ostatním, aby překračovali moje hranice a stagnuju.
Co mě definuje? Moje energie a jiskra. A ta se odvíjí od mých každodenních myšlenek, asertivity, rutin, adaptací na změny a lidí kolem mě. Když žiju sebe a v lehkosti. A to se snažím aplikovat do všech sfér svého života. A někdy je ta jiskra menší nebo schoulená uvnitř. Ale dokud tam je a svítí, jsem to já.
A né, že by se mi věci v životě neměnili nebo já se neměnila s nimi, ale pokud se nakonec dostanu zpátky do svojí energie, nic mě nerozhází. Moje jiskra je takový moje světlo na konci tunelu, protože vím, že se tak můžu cítit znovu, když se život zatřese jiným směrem. Definuje mě, ale zároveň není stálá. Je to moje podstata a esence, to co vyzařuju. Doufám, že ji i předávám, protože bych si přála, aby se takhle odvážili cítit všichni.
K.
//
What defines me?
What defines me? A lot of things. And those things change over time, though the core remains. If I were defining myself, I'd definitely reach for adjectives rather than nouns. And I'm sure it won't be just one.
What I am and want to be rather than who I am and what I want to have.
Because I am neither my profession, nor the title before my name, nor the role I take in certain situations in life and to different people. I am neither and all of the above. I'm sure most of it affects me somehow, but it doesn't define my personality.
What defines me as a person is my values, attitudes, and mindset. And also how what I think, say and do correspond with each other.
I can tell how much I am me by my energy. Which requires stopping, resting, listening to my needs, and frequent self-reflection. And even then, sometimes it's a tough nut to crack. Sometimes I can't say who I am, but I can definetely tell when I'm not feeling myself. When I give more than I take in for a long time, or I put my energy in the wrong direction, I allow others to overstep my boundaries and stagnate.
What defines me? My energy and spark. And that comes from my daily thoughts, assertiveness, routines, adaptations to change, and the people around me. When I live myself and at ease. And I try to apply that to all areas of my life. And sometimes that spark is smaller or huddled inside. But as long as it's there and shining, it's me.
And it's not that things in my life don't change or I don't change with them, but as long as I eventually get back into my energy, nothing will upset me. My spark is kind of my light at the end of the tunnel, because I know I can feel that way again when life shakes in a different direction. It defines me, but at the same time, it's not permanent. It's my essence I radiate. And I hope I'm passing it on, because I wish everyone dared to feel that way.
K.
