Vybírám si lásku // I am choosing love

Rozchod mě zlomil, ale zlomený srdce mě téměř zabilo. Rozchod byl oboustranný a i když bolel, chápala jsem proč to tak musí být. Srdce se mi rozpadlo na tisíc kousků, když jsem po půl roce viděla člověka, pro kterého jsem stále měla city, s někým jiným. A hlavně za jakých podmínek se to dělo. 

Ale rozhodla jsem se soustředit se na tu lásku. 

Nechci tam mít nenávist, to je jen láska v jiným kabátu. Pořád je to velmi silná emoce. Takže si vybírám lásku. Vybírám si, že tam budu vidět a cítit lásku, i když na dálku. Proč? Protože nakonec jsem jediná, komu ta nenávist ublíží, a to si nechci dělat. Dělej si, co chceš, byla to koneckonců tvoje volba, já to procesuju a přijímám.

Ještě nejsem, ale budu v pořádku. 

Nechat to jít trvá déle, než jsem si myslela. Je to proces. Nechci tě zpátky, to je po tom všem nemožný. Jen jsem ti ještě neodpustila. Už na tebe nemyslím tak často jako dřív. Pořád se mi o tobě zdá. Pořád se toho držím. 

Myslím, že už to není ani tak o tobě. Jde o ten pocit lásky a bezpečí, který jsem s tebou cítila. Ten mi chybí hodně. Ale ty už mi ten pocit dát nemůžeš. Musím si ho dát já. 

V tuhle chvíli jsem na tebe konečně naštvaná. Po posledním očním kontaktu jsem si myslela, že už budu v pohodě. Že se to vyřeší samo, když už tě nikdy neuvidím. Pravdou ale je, že ono se to neuzavře, dokud si to v sobě neuzavřu já. Ani když ten člověk už v mým životě fyzicky není. Je to moje vnitřní práce a né nic co udělá on. To uzavření si musím dát sama. 

Vím, že se v budoucnu budou ozývat bolavý jizvy, který jsou teď stále otevřený, se kterými budu muset bojovat a které se projeví v dalších vztazích, jen ještě nevím jak. 

Co vím teď, že nejsem připravená znovu důvěřovat. Nejsem připravená se někomu otevřít. Stále se snažím najít odpovědi, které nikdy nedostanu. Stále přijímám věci, které jsem nečekala. 

Ničeho nelituji a myslím si, že to nebylo o mně. Jen mě to hodně ovlivnilo. Jen je těžké přijmout něco, čemu nakonec nerozumím, protože nikdy nedostanu odpověď. To je všechno. Protože z toho, co vím že jsme oba cítili, tam kdysi BYLA láska a tu si chci pamatovat. 

A vím, že až tohle všechno skončí, i uvnitř mě, budu ji zase cítit k někomu jinému. 

pinterest

K.

//

The break up break me but the heart break almost killed me inside. The breakup was mutual and even though it hurt, I understood why it had to be that way. My heart shattered into a thousand pieces when, six months later, I saw him, when I still had feelings for him, with someone else. And especially under what conditions it was happening. 

But I choose to keep choosing love. 

And I do not want to have hate there, it is just a different side of the coin of love. It is still a pretty strong emotion to have. So I am choosing love. I am choosing to see and feel love there, even from a distance. Why? Because in the end, I am the only one that is hurt by the hatress and I do not want to do that. Do whatever you want to, it was your choice after all, I am still in the process of accepting it.

I am not alright yet.

The letting go is taking longer than I thought. But that’s alright too, it is a process. I do not want you back, that’s impossible after everything. I just haven’t forgiven you yet. 

The good thing is that I don't think about you that often as I was. I still have dreams about you and I still keep holding on to it.

It is not about you anymore. It is about the feeling of love and safety I felt with you. I miss that so much. But you cannot give me this feeling anymore. I have to do it for myself. 

At this point, finally, I am so angry with you. I thought I am gonna be alright after the last eye contact. It'll work itself out if I never see you again. But the truth is, it won't close until I close it inside me. Even if that person is no longer physically in my life. It's my inside job, not anything he does. The closure comes from me.

But it more my inner work and less anything you do. 

I know there’s gonna be some scars I have to battle with in the future that are gonna show up in my next relationships, I just do not know what yet. 

For what I know now, I am not ready to trust again. I am not ready to open to anyone. Still trying to find the answers which I am never gonna get. Still accepting things I didn’t expected. 

I do not regret anything and I do not think it is about me after all. It just affected me a lot. It just hard to accept something you ultimately do not understand because you never get the answer. That’s all. Because from all I know and what I know we both felt, THERE WAS LOVE and that is what I wanna remember. 

And I know, after all of this will be over even inside of me, I will feel it for somebody else again. 

pinterest

K.

//